Zeměchvály

Článek napsal účastník Marek. Děkujeme.

Na nádraží v Jeseníku jsem neseděl poprvé. Druhohorní skupinky neomluvitelně optimistických býložravců se začínaly trousit. Někteří z nás ovšem věděli, co přijde. Nahoře jsou listy zelenější, málokterý brontosaurus si ale dovede představit, jak vysoko se ono „nahoře“ nachází nad mořem. A co teprve nad Jeseníkem! Poučen loňskými zkušenostmi, pokusil jsem se zkonzumovat všechno a všechny, kteří jevili známky zájmu o vynesení do „nahoře“. Kostra batohu však zarputile odolávala jakýmkoliv hlodavým počinům, pročež byla ponechána k obětování plchům. Právě těm plchům, kteří se odhodlali zdolat bájné „nahoře“ a dosud se neskutáleli zpět.

Dýchej, to je ončo, pěkně zhluboka, dýchej… „Tož co,“ -–—fůůů—– „děck“ -–—fůůů—– „děcka?“ -–—fůůů—– „Jaký je“ -–—fůůů—– „váš ob“ -–—fůůů—– „líben“ -–—fůůů—– „ý film“ -–—fůůů—– „?“

Nicméně i toto riziko infarktu myokardu bylo zažehnáno, neboť léčivé prameny vnesly do našich srdcí klid a šelest lesů… taky klid. Po tak náročném výšlapu, bylo by férové očekávat zvonivý hlas z nebes hlásající „VÍTEJ POUTNÍČE, NA CHATĚ MAXOVCE, V ZEMI ZASLÍBENÉ!!! PANENSKÁ PŘÍRODA ZURČÍ NADŠENÍM Z PŘÍCHODU TVÉHO, JIŽ DOSÁHL JSI CÍLE SVÉHO“. Ale, věřte nebo ne, Ančin hlas pobízející „pojďte dovnitř, je tu teplo a polívka“ je poměrně slabý, a tak se krajinou majestátně nerozléhal. Při vší úctě ke zvonivým hlasům z nebes, Anka věděla daleko lépe, jak nás potěšit.

Horský pramen je kus kamene, ze kterého teče voda. Nad tímto kusem kamene bývá v zemi ukryt kus betonu, v němž se nalézá bahno a listí. A listí, to je pro brontosaura to pravé bahno. Celý systém je ovšem daleko sofistikovanější. Maminka příroda se postarala, aby tichá voda břehy mlela, ale přitom se také uměla klouzat po tvrdých horninách, které bývají v zemi zakopány ještě nad zmiňovaným kusem betonu. Voda se sklouzne do betonového bazénku, kde se chvíli koupá, obvykle se pak ještě opláchne i v dalším bazénku, než se rozhodne vyletět vstříc prameni, radostným zítřkům, gravitaci a vůbec koloběhu.

Zajímavých postřehů přinesla víkendovka více. Aby však nebyl čtenář příliš vytížen, vybereme jen některé:

• není voda jako voda (odhaleno degustačními praktikami doc. Mira, CSc.)
• všeliké naše úspěšné snahy o znečištění vod vedou do ještě všeličejších snah o zčištění vody
• suchý pramen těžko pít
• lepší dlouhé péro, nežli motyka a krumpáč
• pokud někdo tvrdí, že „má velmi zlú osobnost“, kecá.

Marek