Zeměchvály

Článek napsala účastnice Lenka. Děkujeme.

Na zámku Valeč jsme strávili jeden krásný víkend.
Na málokteré víkendovce se to tak sejde, že si užijete odpočinkovou zábavu, noční bojovku s KNGéčky, „vlastní“ rozhlednu, spaní a táborák na zámku, a přitom ještě smysluplnou práci. A málokdy se vám to stane, že po jednom dni práce v parku vidíte opravdové výsledky a jednu vděčnou americkou profesorku zářící nadšením. Na závěr celého programu jsme měli vytvořit literární dílo – jak jsme si s ním poradili se dozvíte dále.

Na Valči se neválčí – kulturní aspekt akce aneb literárně historický výstup s využitím lidové slovesnosti v kombinaci se současnými uměleckými tendencemi

Jak už bylo zmíněno výše, na závěr celé víkendovky jsme měli vytvořit literární dílo, které bude obsahovat několik konkrétních slov (za všechny např. láska, ruka, dort, plamen, KNGéčko, železnice). Zadání nabízelo široký záběr – mohli jsme se ponořit do místní historie, záhad zámku, životních osudů a tragédií místních obyvatel…
Jenže… Můžete se jen dohadovat, zda na účastníky dopadla únava z pilné práce a probdělých nocí, nebo se zcela záměrně a odvážně přiklonili k minimalistické podobě díla. Každopádně
zde je výsledek:
pozn. Všechny postavy v díle vycházejí ze skutečných osobností a podobnost jmen není čistě náhodná.

Pohádka o lásce
Kdysi dávno žil byl na zámku Valeč jeden krásný blonďatý zahradník a skleníkář doktor Květoň. Na protějším kopci v zámku Lusthaus žila pohledná dívka ve středních letech a byla to Američanka. Jednoho dne požádala Američanka Květoně o ruku. Ale anglicky. Květoň tomu nerozuměl, ale bylo to jedno, protože byl stejně zamilovaný do železnice. Američanka byla rozhořčením celá v plamenech a vyhlásila válku. Oba pak byli zraněni – Američanka měla zlomené srdce a Květoňruku, protože ve válce dostal zásah káengéčkem. Přijeďte na Dort pro Brontosaura, dozvíte se více.
A zazvonil zvonec a pohádky byl konec.
Martin, Eliška, Zuzka, Vojta, Lenka

Stručný rozbor, aby v tom čtenář neplaval
Minimalismus je umělecký směr, který se v 50. letech 20. století objevil v sochařství a malířství a postupně se rozšířil i do dalších oblastí jako i do literatury. Minimalistická díla bývají vytvořena z elementárních atributů, používají většinou jednoduchou
geometrickou formu a bývají prezentována jakoby nezúčastněně. Použití jednoduchých prostředků slouží pro dosažení maximálního účinku. Odstranění všeho nepodstatného umožňuje divákovi, posluchači nebo čtenáři intenzivně vnímat základní a důležité složky
díla. Mezi přední minimalisty patří ibásník Aram Saroyan. Komu toto jméno něco říká: ano, je to syn Williama Saroyana, spisovatele a autora slavné knihy Tracyho tygr. Nikterak se tím netajíme, že naše dílo má podobné prvky jako Tracyho tygr a hrdě se hlásí k tzv. žánru pohádka pro dospělé.
Jak si čtenář jistě povšimne, patrná je i inspirace lidovou slovesností, konkrétně českou
pohádkou, jejíž tradiční stylistiku jsme nenásilně zakombinovali.