Zeměchvály

Základní článek Hnutí Brontosaurus

Pracoviště les (22. – 24. 8. 2014)

Článek napsala účastnice Lenka. Děkujeme.

Les, jak jsme ho neznali

Během letních prázdnin jsme kromě tábora měli i kratší variantu, jak si užít se Zeměchválami. Ali na sebe vzala velký úkol a uskutečnila svou myšlenku – vzdělávací víkendovka o lese a lesnictví. Jako hlavní organizátor a zároveň zkušený člověk z lesnické profese nám za víkend předala tolik nových znalostí a zajímavostí, že se nám z toho tajil dech a šla hlava kolem.

Víkendovka Pracoviště les měla naprosto luxusní zázemí v čerstvě nové části chaty Švýcárna. Z Modrého kamene, který nám chatu poskytl, tu s námi setrval pouze Robiho pes, který se stal nejnepochopitelnějším úkazem místních lesů. Bezejmenný a neovladatelný nás tvrdohlavě doprovázel, kam jsme se jen hnuli, a shazoval na bezbranné účastníky kameny.

Svou náruč nám pro vzdělávací účely otevřely lesy Moravského krasu u Adamova.
Spolu s Ali o nás pečovali Čáp a Martina, která si vyhrála v kuchyni a my jí jako kuchařce dáváme 11 bodů z deseti.
A že jsme byli pořádní strávníci – jak je známo, mozek spálí spoustu energie, a když vás navíc při tom poznávání a přemýšlení Ali vede cestou i necestou svým rázným lesnickým krokem a u každého stromu vám řekne něco nového… no, byli jsme pořádně provětraní, při chuti, ale hlavně spokojení. Kromě toho, že jsme strávili celou sobotu v lese a poznávali jsme jak stromy, tak květiny, Ali nás přímo v terénu seznámila i s takovými částmi lesnické práce, jako jsou lesnické mapy nebo podivná sklíčka a přístroje pro měření stromů. A tak jsme třeba zjistili, jak těžké je změřit výšku jednoho nevinného stromu – po mnoha pokusech nám všem šly oči šejdrem. Úžasná byla i večerní povídání o tom „koho všechno můžem potkat v lese“ nebo „co les a zákon“ a samozřejmě skutečně zajímavá a zábavná byla debata s místním lesníkem.

Vzhledem k tomu, že Ali toužila po zpětné vazbě, doufám, že tento článek bude brát jako součást reflexe. Když jsem se loučila, váhala, zda má v budoucnu navázat další podobnou akcí. Sama za sebe bych si přála, aby Ali skutečně pokračovala. Nejen proto, abych mohla jet na další její akci, ale aby mohli jet i další, kteří ještě tu čest neměli, a aby mohli i oni poznat les jako úžasné místo, o kterém toho nikdy nevíte dost.