Zeměchvály

Zeměchvály v Branné

Přijíždíme do Branné, toho charismatického místa s hradem a ohromným kostelem svatého archanděla Michaela (zajímavé) na skalnatém ostrohu, navíc obklopeného krásnými alejemi mých oblíbených buků a javorů, které teď k radosti zlátnou a přecházejí v malebné kopečky.

To místo přitahuje oči jako magnet, těším se na bydlení na faře a blízkost přátel. To vše slibuje nasadit javorově zlatou korunu téměř dvoutýdennímu krásně svobodnému putování slovenskými horami, které jsem si v podzimním čase dopřála. Paráda, jen tak mimochodem si přejet na víkendovku, potkat lidi, s nimiž jsem něco krásného prožila, zavzpomínat na tábor, povídat si o Františkovi a prozpívat se do dalšího dne. Vše běží s lehkostí a samozřejmostí, cítím živou radost všech, že můžeme být spolu. Krajina obdařená novými stromky nás poctí nádhernou scenerií duhy na temné obloze a sluncem prosvícenou alejí. Kdosi říká, že to vypadá jako cesta do země zaslíbené. Zpíváme, je to jeden z posvátných okamžiků. Vše plyne samo. Uvědomuju si, že stačí otevřenost a vnitřní radost, a je z toho hodně. Děkuju vám. Cítím, jak mi Zeměchvály, jejich akce a lidé přirůstají k srdci. Snad pro silný odkaz Františka, snad pro společné sladění se… Zase jsme se rozcházeli váhavě…

Linda