Zeměchvály

Článek napsal účastník „Čáp“. Děkujeme.

Stezka živé vody je živá v mnoha ohledech. Nejen „krystalickou živostí“ tamní vody, ale i pravidelnou, mnohaletou prácí dobrovolníků, kteří se piplají s každým detailem. Nejčastěji pak okruh ožívá kročeji turistů, rekreantů a divé zvěře.

Prodělat léčebnou kúru dle známých Priessnitzových předpisů (práce + voda) a nejlepších brontosauřích tradic (práce + zábava) jsme tam vyrazili i my – šestice znavených prací (duševní) či studiem. Víkend jsme odstartovali romantickou procházkou pod hvězdami, při níž jsme zdolali 450 výškových metrů. Tak jsem si to klopýtání temným lesem vychutnávali, až nám organizační tým na Maxovce takřka usnul. Tím skončila zábava a začala práce. 🙂
Jak jsme následujícího jitra zjistili, naším úkolem je vyměnit místy nahnilé dřevo hatí za čerstvější – živější, prošťouchnout nějaký ten ucpaný přítok a odtok (přirozeně pod dohledem kvalifikovaného instalatéra), odbahnit pár úseků trati a vůbec udělat, co je třeba pro její maximálně komfortní schůdnost.

Odkorňování čerstvých smrčků pořízem (užili jsme kusů které padly za oběť nedávné probírce) bylo džobem, který jsme chtěli okusit všichni, byť bychom pak měli horko těžko pucovat mízu ze sklíček svých okulárů. Kouzelná se při tom totiž linula vůně a vábivá byla hladkost obnažené kulatiny.

Doporučuji
Čáp